...Tuhle náš kocour dostal. Já mu to říkala, že dostane, ale on si nedal poradit a označkoval paničce nový závěs....Ta se vztekala, kocoura zavřela do jeho pokoje(což je teda taky vrchol, páč kocour má svůj pokoj a já jen pelech v kuchyni). Každopádně z toho kocour nebyl moc odvázaný, byl tam za trest celý den a když začal mňoukat, tak mu panička vždy řekla...tam si značkuj, co chceš, potvoro jedna:O)))))))))))))))))škodolibě jsem mu to přála, povaleč jeden. No kočička ta to má dobrý, ta je vychovaná, ví co smí a nesmí, takže ta se těší velké lásce...Navíc má tu mocnou zbraň, že umí vrnět. To já jen šmrdolím ocáskem, to teda taky docela vždy zabere, ale jak vyskočí Sašenka paničce na klín a zavrní, tak jí hned panička hladí...To je samé ťuti nuti, ty máš kukadla jak zrcadla......milášku můj chundelatej:O(
...Jediné mé štěstí je páneček, ten má raději pasany, chááááá a naše kočky se ho pěkně bojí. Jak jde on přesně ví, kde mají být a hned valí na škrabadlo. Páneček nesnáší žadonění o jídlo, takže u něj nemají šanci a mohou na něj zírat tím jejich pohledem, jak chtějí a když k zíraní ještě zamňoukají, je zle....Dobrě jim tak, bez tak se roztahují v celém baráku. Páneček je můj člověk. Panička je hodná, chodí se mnou ven a dává mi jídlo, mazlí se se mnou, ale do postele mě nepustí a když si lehne k telce, tak za ni na sedačku smí jen kočky....což není jako fér. Já musím být na místečku. To páneček je férový chlap, nepustí na sedačku nikoho a jak na něj hópné kocour, hned mu řekne ať si valí na své:o)
